Sarnas

Pouze jediným městem v historii, které se kdy vzbouřilo proti Říši, je Sarnas. Mistrovské dílo architekta Kotora (ostatně, jeho průzkumný tým toto místo i našel), město zakopané do země, město s akustikou konkurující i samotnému Violianu. Královským dirigentem tam byl povýšený Generál-dirigent Sarn, který Sarnas a jeho okolí dobyl.

Violion je město postavené na izolované hoře. Violion potřebuje obrovský Orchestr, aby byl všude slyšet (nicméně je slyšet i ve velkých vzdálenostech od města). Dokonce se velikost Orchestru blíží maximální možné (nerizikové z pohledu Moru kouzel). Naopak Sarnas, postavený ve velkém kráteru/propasti, s centrální věží tyčící se nad okolní krajinu, vyžadoval velmi malý Orchestr.

Generál-dirigent Sarn při dobývání Sarnarské oblasti narazil, kromě bezvěrců a barbarů, i na Apoštoly, kterých učení ho velice zaujalo. Už déle Sarn nesouhlasil s uspořádáním společnosti v Říši a Apoštolové mu přišli jako ideální řešení. Víra v lidskost by přece měla býti středobodem každého státu. Po postavení Sarnasu byl jmenován jeho Královským dirigentem. Brzy začal plánovat s Lunou Tiacou převrat

Luna Tiaca byla dvorní poetka Tarmena, byla jedna z nejmladší z jeho dvora (ve svých 16 letech dostala tuto pozici). Zaměřovala se na psychedelickou poezii

Luna Tiaca byla milenkou Sarna - zbožňovala ho nade všechny meze a byla pro něj ochotna i zradit krále. V rámci dvorního výletu přijela do Sarnasu. Poté dal Sarn město Sarnas obrnit a přestal jakkoliv odpovídat.

Ačkoliv byl Sarn velmi zkušený ve válce, nečekal takovou odpověď od Tarmena. Ten se rozhodl potrestat celý Sarnas exemplárně. Vypravil trestnou výpravu čítající 10 armádních sborů, Orchestr pořádku, tucet sólistů a komposera.

Na začátku konfliktu obě strany byly spíše zdrženlivé, ale postupně bitva eskalovala. Nakonec po 3 letech nechal Tarmen pomocí katapultů hodit do Sarnasu disharmoniky.

Disharmonika je zařízení, které vletu vydává kvílivý tón. Před hodem se zacpáváním děr ladí tak, aby co nejvíce kolidovala s právě hranou skladbou a způsobila co možná největší reakci Moru kouzel

Disharmonika byla teprve v experimentální fázi a přísně utajená. Dokonce ani generálové o ní nevěděli. Uvnitř Sarnasu se vytvořila skoro až magická boře, která ničila a přeměňovala vše, co jí přišlo do cesty.

Říšské vojsko bylo po 3 letech obléhání vyčerpané a disharmoniky i jim způsobily nemalé ztráty. Navic po pádu Sarnasu celé okolí zachvátila agresivní magie, které se nejen celé vojsko, ale i Tarmen III. obával. Poslední kapkou byla křížová výprava, kterou nechal vypravit Kalinias na pomoc Sarnasu.

Říšské vojsko nakonec ustoupilo a ze Sarnasu se stalo území nikoho, zamořené nepředvídatelnou magií.